Na 31. května letos připadá Světový den roztroušené sklerózy. Jde o zákeřnou nevyléčitelnou nemoc, kterou však lze léčit a potlačovat její příznaky. Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění napadající centrální nervový systém, což ztěžuje řízení řady funkcí. Jako výraz solidarity a účasti s lidmi, kteří trpí touto nemocí, se po celém světě řada veřejných i soukromých budov rozsvěcuje na den roztroušené sklerózy zelenými světly.

Co je roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza (zkráceně RS) je chronické onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu (mozek a míchu).

Příčinou postižení centrálního nervového systému u RS je autoimunitní zánět, který ovlivňuje schopnost nervových buněk v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat prostřednictvím vysílání nervových vzruchů. Při RS napadá imunitní systém obaly nervových vláken a ničí je. Vlákna pak již nadále nejsou schopna účinně přenášet nervové vzruchy.

Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20 do 40 let) a její výskyt je častější u žen než u mužů (přibližně v poměru 2 : 1). Její rozšíření se pohybuje v rozmezí od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel.

Příčina vzniku onemocnění (autoimunitního zánětu) je stále neznámá. Mezi teorie patří genetické vlivy či infekce. Během studií došlo i k odhalení různých rizikových faktorů prostředí. U geneticky vnímavých jedinců dokáží tedy některé zevní faktory onemocnění nastartovat. K nejčastěji uváděným negativním vlivům prostředí patří virové infekce, např. EB virus. První příznaky RS se mohou objevit po infektech, operacích, velkém stresu, očkování, nicméně většinou není vyvolávající faktor zřejmý. Vzhledem k tomu, že není dosud známa příčina onemocnění, nelze jí ani předcházet.

U většiny nemocných probíhá nemoc zpočátku atakovitě, tj. objevují se nečekaně nové neurologické potíže, které mohou po léčbě, ale i spontánně, zcela vymizet. Tyto náhle vzniklé neurologické potíže se označují ataky. U jednoho pacienta se mohou objevovat různé typy atak, záleží na systému, který je postižen. Po období atak přichází s odstupem let pomalé a postupné horšení stavu, zkracuje se dosah chůze. Je uváděno, že asi 50% pacientů potřebuje po 15ti letech trvání nemoci oporu při chůzi, dobře a včasně nasazená léčba může tento interval významně prodloužit (téměř o dalších 7–14 let).

U každého pacienta probíhá nemoc jinak, pacienti se liší typem a množstvím atak, rychlostí, s jakou se objevuje hybné postižení, liší se mezi sebou reakcí na léčbu.

Pro roztroušenou sklerózu zatím neexistuje žádná známá léčba, která by odstranila příčinu nemoci. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity. Střední délka života je u pacientů s RS téměř stejná jako u populace bez RS. Příznivý účinek na průběh onemocnění má vitamín D.