Alabastrový skvost saské renesance
Učení Martina Luthera se po roce 1517 začalo šířit přes česko-saskou hranici velmi rychle a nevratně tak změnilo náboženskou a duchovní tvář celé Evropy. K zastáncům jeho myšlenek patřily i významné saské rody pánů z Bűnau a ze Salhausenu, které se v 16. století usadily v oblasti Labského údolí. Jejich luterské vyznání dalo vzniknout kostelům sv. Floriána v Krásném Březně, sv. Jakuba Většího ve Svádově či sv. Václava ve Valtířově, jež mají vedle dodnes autenticky zachované architektury i unikátní oltáře, kazatelny, křtitelnice či epitafy. Konkrétně v kostele sv. Floriána se nachází soubor alabastrových reliéfů oltáře a kazatelny s 26 scénami ze života Ježíše Krista, což jej činí naprosto ojedinělou historickou památkou na pomezí Čech a Saska. Události po Bílé hoře vedly k odchodu těchto lutersky smýšlejících rodů zpět do Saska, nicméně necelé století jejich působení zde zanechalo významnou architektonickou a uměleckou stopu.