Panský dům, zahrada a zbrojnice v Českém Krumlově

Kolektiv autorů různorodého odborného zaměření se soustředil na rozsáhlý areál staveb, dnes využívaných jako pivovar, v krajinně dominantní poloze vltavského meandru v Českém Krumlově. Zkoumají jej nejen z hledisek památkářských, archeologických, uměleckohistorických či vědy o historických zahradách, ale i prostřednictvím písemných pramenů, které vytvářejí průzory do života jeho obyvatel.

Proměna z měšťanského dvora, který v daném místě stál ještě ve vrcholném středověku, ve vznosnou stavbu panského domu se začala uskutečňovat již v devadesátých letech 15. století. Rožmberkové ji užívali jako rekreační a reprezentativní letohrádek. Z této doby se dochovala pozdně gotická část krovu a zejména unikátní dvoulodní sál se dvěma středovými kamennými pilíři. V polovině 16. století byl dům přestavěn na renesanční palác vdovského sídla s charakteristickými arkádovými loggiemi a sgrafitovými fasádami. Sídlila v něm Anna z Rogendorfu, charismatická žena s širokými společenskými kontakty, bývalá dvorní dáma královny Anny Jagellonské a v neposlední řadě ovdovělá matka posledních Rožmberků. A zanedlouho ji vystřídala její nejmladší dcera Eva z Rožmberka, bývalá manželka hrdiny protitureckého boje Mikuláše Zrinského ze Serynu. Následně budova fungovala převážně jako součást dolní panské zahrady, opečovávané „pro potěchu srdce a ku prospěchu zdraví“ svých majitelů.

Roku 1600 její krásy v latinské básni podrobně popsal Johann Brachmann, rektor evangelické školy, které v panském domě poskytl několikaletý azyl Petr Vok z Rožmberka. Ještě větší věhlas vzbudila přístavba rozlehlé panské zbrojnice, kterou Petr Vok budoval v době narůstajícího tureckého nebezpečí. Trojkřídlá renesanční budova poskytovala rozsáhlý prostor pro ambiciózní militarizační program, který svým rozsahem, promyšleností a cíleným utvářením paměti na rodové ctnosti neměl v tehdejších českých zemích obdoby. Zahradu i zbrojnici vlastníci českokrumlovského zámku využívali i v průběhu 17. a 18. století, kdy stále významnější díl areálu zaplňoval pivovarský provoz.

Pečlivou obnovou a restaurováním v letech 2021–2023, které přinesly mnoho nových informací, pozoruhodné historické stavby po letech chátrání znovu ožily a oslovují jak odborníky, tak širokou kulturní veřejnost.

Obsah:

ÚVODEM

Z MĚŠŤANSKÉHO DVORA PANSKÝ DŮM

• Rožmberský Krumlov a vznik Nového Města (14. století) / JB, RL
• Pozůstatky nejstarší kamenné architektury (přelom 13. a 14. století) / KK
• Měšťanský dvůr Jana Ritschauera (po roce 1441) / RL, KP
• Rožmberský panský dům (po roce 1490) / RL, KP, JB, KK
• Výjimečný prostor goticko-renesančního sálu panského domu (po roce 1490) / RL
• Předpoklady, založení a vývoj panské zahrady při letohrádku (od konce 15. do poloviny 16. století) / JO

VDOVSKÉ SÍDLO

• Anna z Rogendorfu – okolnosti a obzory jejího „prvního“ českokrumlovského života (1530–1546) / KP
• Budování vdovského sídla, jeho podoba a výzdoba (po roce 1547, respektive 1555) / RL, KP, JB, KK
• Renesanční vdovské sídlo – uživatelské potřeby a vzory (po roce 1547) / KP, RL
• Vdovská domácnost, její vybavení a osazenstvo (po roce 1547) / KP
• Sgrafitová výzdoba fasád vdovského sídla (1558, respektive po roce 1595) / RL

PANSKÁ ZAHRADA PRO UŽITEK, POTĚŠENÍ A REPREZENTACI

• Zahrada při vdovském sídle v kontextu rožmberských zahrad a rekreačních staveb na Českokrumlovsku (po roce 1547) / JO
• Evangelická škola a věhlasná panská zahrada – svědectví básně Johanna Brachmanna (1600) / SD, JO
• Panská zahrada ve správě královské komory (po roce 1601) / JO
• Panská zahrada v eggenberských časech (po roce 1622) / JO

PANSKÁ ZBROJNICE

• Areál při panském sídle proměňovaný ve zbrojnici (po roce 1593) / VP, JB
• Dlouhé doznívání „železného“ intermezza (po roce 1625) / VP

UTILITÁRNÍ ÚPRAVY A HLEDÁNÍ NOVÉHO SMYSLU

• Proměna na pivovar a bytový dům (po roce 1625, respektive 1867) / JB
• Schwarzenberská dolní zahrada a její postupný zánik (1719–1870) / JO
• Obnovy a restaurování areálu (1848, 1928, 2021–2023) / RL

ZÁVĚREM

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

SUMMARY

JMENNÝ REJSTŘÍK

MÍSTNÍ REJSTŘÍK

PŮDORYSY A SCHÉMATA STAVEBNĚHISTORICKÉHO VÝVOJE

Autoři textů: Jiří Bloch [JB]; Sylva Dobalová [SD]; Karel Kašák [KK]; Roman Lavička [RL]; Jiří Olšan [JO]; Kristina Popelka [KP]; Vítězslav Prchal [VP]